„kdo koneckonců dnes mluví o vyhlazení Arménů?“
mé rozhodnutí zaútočit na Polsko padlo loni na jaře. Původně jsem se obával, že mě politická konstelace donutí souběžně udeřit na Anglii, Rusko, Francii a Polsko. I toto riziko by muselo být přijato.
od podzimu 1938, a protože jsem si uvědomil, že Japonsko se k nám bezpodmínečně nepřipojí a že Mussolini je ohrožen tím niterným vtipem krále a zrádným darebákem korunního prince, rozhodl jsem se jít se Stalinem.
v poslední analýze jsou na světě jen tři velcí státníci, Stalin, já a Mussolini. Mussolini je nejslabší, neboť nebyl schopen zlomit moc koruny ani církve. Stalin a já jsme jediní, kdo si představují budoucnost a nic než budoucnost. Proto za pár týdnů natáhnu ruku Stalinovi na společné německo-ruské hranici a podniknu s ním přerozdělování světa.
naše síla spočívá v naší rychlosti a v naší brutalitě. Čingischán vedl miliony žen a dětí k porážce … s rozmyslem a šťastným srdcem. Historie v něm vidí pouze zakladatele státu. Je mi lhostejné, co o mně řekne slabá západoevropská civilizace.
vydal jsem příkaz – a budu mít každého, kdo pronese jen jedno slovo kritiky popravené popravčí četou-že náš válečný cíl nespočívá v dosažení určitých linií , ale ve fyzickém zničení nepřítele. Proto jsem umístil své útvary se smrtícími hlavami do připravenosti-pro současnost pouze na východě – s rozkazem, aby nemilosrdně a bez soucitu poslali na smrt muže, ženy a děti polského původu a jazyka. Jedině tak získáme životní prostor (Lebensraum), který potřebujeme. Kdo koneckonců dnes mluví o vyhlazení Arménů?
Kevork B. Bardakjian, Hitler a arménská genocida (Cambridge, Massachusetts: Zoryan Institute, 1985).
výše uvedený text je anglická verze německého dokumentu předaného Louisi P. Lochnerovi v Berlíně. Poprvé se objevil v Lochnerově a co Německo? (New York: Dodd, Mead & Co., 1942), s. 1-4. Norimberský Tribunál později dokument označil jako L-3 nebo USA-28. Další dvě verze téhož dokumentu jsou uvedeny v přílohách II a III. pro německý originál srov. Akten zum Deutschen Gewesliche Politiken 1918-1945, Serie D, svazek VII, (Baden-Baden, 1956), PP. 171-172.